Jaroslav Plánovský: Krnov je pro mě srdeční záležitost
Image Caption

vítěz čtvrtfinálového derby KLM 2016/2017

Image Caption

vítěz čtvrtfinále KLM 2013/2014

find us on

Banner

Partneři HK Krnov

Jaroslav Plánovský: Krnov je pro mě srdeční záležitost

j_planovsky_hk_krnov_pri_utkani_s_orlovou_20160206Krnovští hokejisté po hubenějších sezonách dosáhli v krajské lize na bronzovou pozici za suverénními celky Orlové a Studénky. Svou první sezonu na lavičce absolvoval trenér Jaroslav Plánovský, kterému se povedlo mužstvo konsolidovat. Pod jeho vedením hrál Krnov pěkný hokej a výsledky se dostavily.

Právě Jaroslav Plánovský má ke Krnovu vřelý vztah, sám za něj po skončení kariéry v Opavě ještě deset let hrál.

Krnovu se v loňské sezoně nedařilo, hrál spíše v dolních patrech krajské ligy. Vy jste k týmu přišel v létě. Věděl jste, do čeho jdete?

Upřímně řečeno ani nevím, jak skončili kluci vloni. Ani jsem se po tom nějak nepídil. Oslovili mě už kdysi dávno, ale měl jsem spoustu práce u mládeže v opavském Slezanu. V létě mě oslovili znova. Krnov je pro mě taková srdeční záležitost, protože po kariéře v Opavě, jsem se ještě jako hráč nechal přemluvit, ať jdu hrát do Krnova. A hrál jsem tam deset let. Mám na to úžasné vzpomínky, taková ta nostalgie tam je. No, a když mě teď oslovili, tak jsem to vzal. Hlavně jsem nešel do neznámého prostředí, skoro všechny kluky jsem tam znal. Skoro všechny, kromě dvou jsem trénoval v mládeži.

S jakými cíli jste šel do Krnova?

Žádný takový cíl nebyl. Základ byl stabilizovat mužstvo a hrát podle toho, na co ten tým má.

V posledních sezonách Krnovské nejvíce tlačila bota v obranné činnosti. Byl to hlavní problém, který jste musel řešit?

Ta obranná činnost, nebo obranná hra, to je známé u nás v republice, že to je slabší. Všeobecně má český hokej momentálně málo skutečně výborných obránců. Když se podívám do Krnova, tak tam byl velmi zkušený Jarda Bednárek. Znal jsem i Tomáše Michálka, kterého jsem kdysi trénoval, věděl jsem, že to je hodně šikovný hokejista. On byl vždycky takový divočák, šel do všeho. Ale udělal spoustu chyb třeba z přemíry snahy. To ale nebyl jen on, ale i ostatní. A pak, když se ty chyby nastřádají, tak je to na konečném výsledku znát. Už teď vím, že pro příští sezonu budeme potřebovat určitě získat tři beky, aby se zvedla konkurence a hra se změnila.

Většinu sezony jste odjezdili v šesti obráncích, že?

Přesně tak, bylo tam šest beků, kteří hráli pravidelně. Jenže je to krajská liga, takže přišly studijní povinnosti, pracovní povinnosti, a jeli jsme na zápas se třemi obránci a někdo tam musel zaskakovat. Bohužel je to čtvrtá nejvyšší soutěž, trénuje se a hraje se po pracovní době, takže tomu se nevyhnete. Ale kluky musím pochválit, protože na počátku sezony chodilo na tréninky přes dvacet lidí, čtyři pětky. Někteří pomalu odpadli, ale zůstalo nás dost. Kluci měli chuť trénovat a hrát.

Velkým rébusem před sezonou byli brankáři. Odešel Roman Šlupina, přišel Petr Vlašánek. Byl tam Antonín Mužík a vracel se Filip Kolbert.

Věděl jsem, že loni většinou chytal Šlupina. Měl jsem zprávy, že Tonda Mužík chytá dobře, že je to takový samorost. Jemu jsem dal větší šanci hned od začátku. Přišel Petr Vlašánek, který se ale pořád na něco vymlouval, jednou nemá to, podruhé to, jednou ho záda bolí. Počítal jsem s ním na místo dvojky. Ale přišel jeden mistrák, říkám: Půjdeš do branky? Nejdu, ještě nemůžu. Tak jsem s ním přestal počítat. Dal bych šanci i Filipu Kolbertovi, ale ten na začátku sezony chyběl. Pak začal chodit na tréninky, dostal šanci a chytil ji. Musím ho opravdu pochválit, byl oporou, chytal výborně.j_planovsky_hk_krnov_narozeniny_20160227

Po delší době se opět sešla první útočná řada Kostovský, Pavel Michálek, Pavlica a znovu táhli tým. V minulých sezonách hráli různě, ale vy jste je dal zase dohromady.

Slyšel jsem o tom, že hrávali v minulosti spolu, tak jsem je zkusil zase dát dohromady. Kosťa (Jan Kostovský, pozn. red.) je takový bojovník, jde do všeho po hlavě. Takový člověk, co dělá tu černou práci, musí v útoku vždycky být. Má tah na bránu, hraje přímočaře, ale má smysl i pro přihrávku. Pavel Michálek, to je velká zkušenost, myšlenka, ale už je pomalejší v bruslení. A Ondra Pavlica je šikovný hráč, ale jak kdy se mu chce. Jednu dobu byl pracovně vytížený, nechodil na tréninky, tak dvakrát seděl. Pak se do toho dal a odehrál velice dobré zápasy.

Byl v týmu hráč, který vás vyloženě překvapil?
To ani ne. Byl to tým vyrovnaných hokejistů, nechtěl bych někoho vyzvedávat nad ostatní, protože všichni makali. Vyzvedl jsem gólmana, který ve druhé polovině sezony chytal perfektně a odrazilo se to i na tom umístění. Ale ten kádr byl opravdu vyrovnaný. Jednou rozhodla první lajna, pak druhá. I ta třetí, když přišli Otipka s Vaňkěm. To jsou takoví dravci. Možná Jirka Hon, šikovný bek, taky dravec. Ale strašně moc chyb udělá (usmívá se). Odehrál toho málo, asi šest zápasů jenom, ale zrovna takové hráče potřebujeme.

Nakonec jste vyválčili třetí místo. Už před sezonou bylo víceméně jasné, že Orlová a Studénka, posílená hráči z Kopřivnice, nebudou mít moc konkurenci.
To byly opravdu dva manšafty, které byly daleko lepší než zbytek tabulky. Dva zápasy jsme prohráli vysoko 11:3 a 11:1. Ale třeba ve Studénce tam byla první třetina 1:1, nedali jsme strašně moc šancí, klidně to mohlo být 4:1. Jenže jak jsme dostali dva rychlé góly, naši kluci začali panikařit a byl konec. Ale to kolikrát vidíte i v extralize. Byly to dva zápasy, kdy nic nešlo. Z jedné strany jsme dělali chyby v obraně, neobsazovali jsme hráče, když soupeř přejel modrou, tak nám dal branku. Zase na druhé straně jsme měli šance, dali jsme Studénce jeden gól, mohli jsme dát i sedm. Kolikrát tam byla prázdná brána, ale neuměli jsme ji trefit. Naštěstí jsme si to vybrali v jednom týdnu, tyhle dva debakly. Pak už jsme s nimi ale hráli vyrovnaně. Pamatuji si, že jsme s Orlovou prohráli 7:4, ale ještě v půlce zápasu jsme vedli 3:1. Nedali jsme góly, oni nám pak dva a chytili se. Se Studénkou totéž. Tam jsme dokonce dokázali vyhrát a doma jenom těsně prohráli. Takže i s nimi se dalo hrát.
Ale musím uznat, že ostatní opravdu převyšovali, jak bruslařsky, nasazením, kombinační hrou, přesilovky měli výborné. Jsou to hráči, kteří ještě nedávno hráli někde výš. I když třeba v juniorce, ale většinou extraligu.

Hrálo se bez play off, takže jednoduše řečeno sezona bez vyvrcholení. Jak vy se na to díváte?
Je to škoda. To play off je obrovská motivace. Odehrajete základní část a potom se připravujete na ten vrchol sezony. To tam chybělo. Vím, že se to schvalovalo před sezonou. Pro play off byly, myslím, jen tři týmy. Nebo možná jenom Krnov a Horní Benešov byly pro, zbytek to nechtěl. Těžko říct proč.

Specifické zápasy jsou okresní derby proti Hornímu Benešovu.

No když na to zavzpomínám, už když jsem já přišel do Krnova hrát před skoro třiceti lety, tak to byla vždycky řežba. Ale nepamatuji si na to, že bychom se třeba porvali, to zase ne. V Benešově byli třeba kluci z Opavy, se kterými jsem se znal, takže to byla taková zdravá rivalita. Vždycky to bylo vypjaté. Slyšel jsem, že v posledních sezonách se tam vždycky někdo popral. Hráli jsme proti nim hned první zápas a prohráli doma 4:6. Bylo tam spoustu zraněných, třeba Vaněk se hned zranil. Ale bylo to v soubojích, nic zákeřného. Říkal jsem klukům hned: Jestli se budete prát, tak vám tady na to trénování kašlu. Hrajeme hokej, hrajete pro lidi, pro sebe. Samozřejmě motivace v derby je vždycky větší. Hokej je pro silné chlapy, musí se umět rozdat, ale i přijmout. Letos to byly hezké zápasy. Chodili se tam dívat moji známí a pochvalovali si, že hokej i atmosféra je super.

Takže když to shrneme, panuje spokojenost po vaší první trenérské sezoně v Krnově?
Určitě ano. Že jsme skončili třetí, to je bonbonek navíc. My jsme to třetí místo atakovali dlouho, pendlovali jsme mezi třetím a čtvrtým místem a pak jsme se usadili na tom třetím místě, tak už jsme to chtěli udržet. A povedlo se. Jsem spokojený i s mužstvem, šli za tím třetím místem.


Jaroslav Plánovský
hokejový trenér a bývalý útočník
Narozen: 27. února 1958 v Opavě
Mateřský oddíl: Slezan Opava
Ostatní oddíly: Dukla Trenčín, Třinec, HK Krnov
Současná funkce: trenér mládeže ve Slezanu Opava, trenér mužů HK Krnov
Zajímavosti: Člen reprezentačních výběrů od 17 do 19 let. Bratr Antonín Plánovský patřil k dlouholetým oporám Vítkovic a československé reprezentace. V minulosti také on trénoval HK Krnov

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

  • No feeds found!