Krnovští hokejisté za sebou mají rozporuplnou sezonu. Na jejím počátku se vyhřívali na čele krajské ligy, jenže následně přišly problémy. Výběr trenéra Pavla Hulvy začala kosit zranění.

Oslabený Strojosvit kráčel od porážky k porážce a propadal se tabulkou. „Bylo to strašně deprimující, těžko se hledalo světlo na konci tunelu,“ přiznává jeden z šéfů krnovského hokeje Michal Pokorný. V novém roce se naštěstí situace otočila a tradičnímu účastníkovi krajské ligy se začalo opět dařit, ve čtvrtfinále ale Krnovští nestačili na Frýdek-Místek. „Od postupu nás přitom dělil kousek, David Galvas dvě minuty před koncem prodloužení rozhodujícího zápasu trefil tyčku,“ pokrčí Pokorný rameny.

Sezona vám nedávno skončila, vypadli jste ve čtvrtfinále. Jak vy osobně celý ročník vnímáte?
Za sebe musím říct, že je sezona z výsledkového pohledu spíše zklamáním. Vypadli jsme hned ve čtvrtfinále s Frýdkem, který pak vypadal, že by celou soutěž mohl vyhrát. Dopadlo to tak, jak to dopadlo, nedá se nic dělat.

Často jste v základní části střídali lepší období s horšími…
Je to tak. Začali jsme velice dobře, po čtvrtém nebo pátém kole jsme byli na prvním místě. Pak nám bohužel hlavně vinou zranění začali odpadat hráči a na přelomu listopadu a prosince to gradovalo, na zápasy jsme jezdili v deseti až dvanácti lidech. Přestože je naše soutěž nejnižší ze všech registrovaných, v takovém počtu se hrát nedá. Navíc nás úplně nedrželi gólmani, což kluky vepředu asi taky úplně nepovzbudilo. Byla na nás deka.

Jak jste tuto krizi snášel vy?
Pro mě to bylo hodně demotivující. Já i kolegové jsme dělali maximum pro to, abychom před sezonou dali dohromady mančaft a ekonomicky jej zajistili. Bohužel zranění úplně nejsme schopni ovlivnit a nedařilo se nám. Prohráli jsme asi šest nebo sedm zápasů v řadě, a tak úplně jsme neviděli to pověstné světlo na konci tunelu, takže to bylo hodně deprimující.

Snažili jste se třeba i o odložení některých zápasů?
Vzhledem k tomu, jaký počet zápasů se hraje a kolik je volných termínů, tak žádná možnost nebyla. Asi bychom si ani moc nepomohli, protože odkládat zápasy ze soboty někdy na týden je ještě větší problém. Také se mohlo stát, že by nás nebylo ani těch deset.

Zažil jste někdy podobnou situaci za dobu svého působení v krnovském hokeji?
Když si to vezmu, tak předchozí sezonu jsme v základní části vyhráli a odehráli jsme to s hodně podobným mančaftem. První zápas jsme tehdy prohráli snad až někdy ke konci roku. Bylo to pro nás tím pádem takové nezvyklé, když jsme začali klesat tabulkou a spadli až někam na sedmé místo. S tím, že jsme kádr měli opravdu kvalitní. Ale jak už jsem říkal, ani se sebelepším kádrem to v takovémto počtu hrát nejde.

Na přelomu roku se ale Krnovu s příchodem Filipa Kolberta do branky zase začalo dařit. Hrál ve zlepšených výkonech hlavní roli právě on? Navíc trest skončil Tichému…
Byly to takové dva faktory, u kterých jsme tajně doufali, že by nás mohly posunout dopředu. Byla tam čtrnáctidenní pauza, během které se kluci doléčovali a vraceli do hry. Filip přišel a hned v prvním utkání vychytal čisté konto ve Frýdku, byla to hodně velká vzpruha. Mančaft najednou cítil, že má za sebou brankáře, který to umí uzavřít, kluci si na ledě mohli dovolit více, protože věděli, že Filip je jejich chyby schopen napravit. V takovém rozpoložení se hraje daleko lépe dopředu, než když mančaft hledí hlavně za sebe a na to, aby neudělal chybu. Nicméně nechci tím shazovat výkony brankářů předtím. Jen se prostě situace takto vyvinula.

Sérii s Frýdkem jste v play-off měli dobře rozehranou, proč jste podle vás nedokázali přidat druhou výhru?
Od začátku sezony jsem byl optimista, věřil jsem, že letos přejdeme přes semifinále, kde jsme loni neuspěli s Karvinou o jednu branku. První zápas se nám podařilo otočit a doma jsme to hned chtěli ukončit. Možná jsme se tím vedením trochu ukolébali. Zásadní asi byla neproměněná přesilovka pět na tři, pak tam byl i nájezd, který jsme taky nedali. Hráli jsme s nimi v sezoně už asi počtvrté, oni už asi věděli, co na nás hrát, jak nás bránit. Poslední zápas ve Frýdku už byla taková ruleta, David Galvas dvě minuty před koncem prodloužení trefil tyčku. Stačilo strašně málo a tím postupujícím jsme mohli být my.

Je ještě brzy, nicméně je udržení Kolberta aktuálně vaší prioritou číslo jedna?
Myslím si, že to je spíše otázka na trenéra, tyhle věci si řeší Pavel Hulva. Byl to vlastně on, který Filipa oslovil. On s námi trénoval už i v sezoně předtím, chodil jednou nebo dvakrát týdně na tréninky s tím, že tam byl Tonda Mužík s Víťou Koberem, kteří chytali velice dobře. Byl pro nás takovou skrytou zálohou, kdyby se některý z brankářů zranil. Letos na to od listopadu navázal a bylo to pro nás pozitivní. Bude to hodně na trenérovi, zatím sami nevíme, jak se to v brankovišti celé vyvrbí. Kluci mění zaměstnání a podobně, navíc kvůli momentální situaci okolo koronaviru nikdo neví, co bude. Každopádně by bylo fajn, kdyby Filip zůstal.

Během sezony jste představili nové dresy. Jaké jste měli ohlasy?
Jsem rád, že byly hodně pozitivní. Líbily se hráčům i fanouškům, i když to trochu byla řehole, protože jsme měnili dodavatele, a než jsme si porozuměli, tak to bylo trošku složitější.

Trochu jste poupravili barvy…
Klubové barvy jsou žlutá, modrá a bílá. Je pravda, že jsme tu bílou zaměnili za žlutou, nicméně si myslím, že jsme udělali dobrý krok a dresy jsme tím trochu oživili. Bylo to navíc něco, co tady doposud nebylo, protože většinou jsme hráli ve žluto-modrých.

Už nějakou dobu v Krystal aréně probíhá výstavba druhé tribuny. Jaká je aktuálně situace?
Mám pocit, že termín dostavby je někdy v půlce dubna. Já už jsem nějakou chvíli na zimáku nebyl, takže úplně přesně nevím, v jaké fázi to je. Věřím, že to bude další takový impuls pro hokej v Krnově.

Co říkáte na aktuální dění okolo koronaviru? Neutekl mu ani sport, vyřazovací boje krajské ligy se nedohrály…
Zdraví je na prvním místě. Kdyby tyto kroky neproběhly, tak se to asi mohlo rozběhnout stejně jako třeba v Itálii, což by asi nikdo z nás nechtěl. Je určitě rozumnější oželet konec jedné sezony, než si zadělat na nějaký velký problém. Přemýšlím nad tím nějakou dobu a jsem zvědavý, jaký to bude mít dopad na veškerý sport u nás a hlavně ten dospělácký, který je hodně financovaný ze soukromých zdrojů. Doufejme, že nejen naši partneři budou i nadále ekonomicky silní, aby hokej podporovali na stejné úrovni jako doposud. Tímto bych také chtěl všem našim partnerům i fanouškům poděkovat. Vždycky za námi stojí a věří nám, za což jim patří velký dík.