Jaromír Bednárek: Příští rok bych ještě chtěl hrát

Jeden z nejzkušenějších borců krnovského Strojosvitu ani na prahu čtyřicítky s hokejem končit nehodlá. Velezkušený obránce Jaromír Bednárek by ještě v dresu Krnova rád přidal jednu sezonu, láká jej především rekonstruovaný zimák.  

„Konec už odkládám asi pátým rokem. Je ale pravda, že už nejsem nejmladší a tělo na druhý den bolí čím dál tím víc. Hokej má ale člověk pořád rád,“ usmívá se devětatřicetiletý matador, jehož velkou zálibou je kromě hokeje také rybaření. O Jaromíru Bednárkovi to možná není tolik známo, nicméně v jeho kariéře najdeme také tři extraligové starty, které si připsal jako mladý v dresu Havířova. Následně hrál za Šumperk, Přerov, Žďár nad Sázavou, Rosice nebo Kometu Brno. Rok strávil také v polské nejvyšší soutěži, kde nastupoval za Janów. Povedených šest roků odehrál v Opavě, kde patřil ke klíčovým obráncům. V posledních letech pak Jaromír Bednárek kariéru dohrává v Krnově, kde úspěšně oddaluje hokejový důchod.

Jardo, moc se to o vás neví, vy jste si ale v kariéře vyzkoušel v dresu Havířova i extraligu. Vzpomínáte si, jak k vašim třem startům došlo?
Výsledky tehdy v áčku nebyly úplně ideální a my jsme jako mladí kluci tehdy s áčkem trénovali. Havířov v té době trénoval pan Farda, který mladým šanci chtěl dát. Na zápasy jsem tedy s áčkem někdy jezdil, a když už byl zápas rozhodnutý, dostal jsem šanci.

Cítil jste nervozitu? Bylo vám tehdy jen osmnáct roků…
To jsem úplně nebýval. Bylo to spíš o tom, že člověk hlavně nechtěl udělat chybu, po které bychom dostali gól. Ale nijak výrazněji jsem si nic nepřipouštěl.

Co vám z těchto zápasů nejvíce utkvělo v paměti?
(usměje se) Často si vzpomenu na zápas s Pardubicemi, protože Davida Pospíšila člověk pořád vídává v televizi. Tehdy jsme s nimi hráli a já jsem jej dohrál na mantinel, jako mladý jsem takhle hrát musel. On se otočil a volal na mě, co blbnu, jestli chci skončit zraněný. To je taková vtipná příhoda, na kterou člověk nezapomene.

Následně jste chodil po hostováních. Předpokládám, že to bylo o tom, abyste nabral herní praxi…
Hrávalo se v Havířově hlavně o záchranu, takže tam potom pro mě a další mladé nebyla až taková příležitost. Než abych hrál juniorku, rozhodl jsem se, že už chci hrát mužské soutěže. Takže se to potom dohodlo tak, že půjdu do Šumperka, který hrával první ligu. Bylo to nastavené tak, že bych se měl první ligou nějakým způsobem protlouct.

Během tří let jste si zahrál za Přerov, Šumperk, Rosice nebo Žďár nad Sázavou. Kde se vám líbilo nejvíce?
Zrovna v Rosicích jsem dostal smlouvu na tři roky, ale klub se každý rok stěhoval. Byl to pořád jeden a ten stejný klub, akorát jsme jeden rok hráli v Rosicích, další ve Žďáru a pak se stěhovalo do Brna. Takhle jsme se stěhovali z města do města. Mně se osobně asi nejvíce líbilo ve Žďáru, kde bylo moc příjemné prostředí. Parta ale byla dobrá všude.

Za Kometu jste tehdy odehrál čtyři zápasy. On to byl oproti dnešku trochu jiný klub, který tak netáhl ani fanouškovsky, že?
Určitě to bylo oproti dnešku úplně jiné, na hokej tam tehdy chodilo málo lidí. Ve městě ale bylo cítit, že by lidé chtěli, aby se tam dobrý hokej hrál, což pak postupem času bylo čím dál patrnější. Já jsem tam toho bohužel moc neodehrál, protože jsem měl zraněné rameno a dva měsíce byl mimo hru. Potom jsem se šel rozehrát do Velké Bíteše, která hrávala druhou ligu.

Vy už jste se pak do první ligy nevrátil. Narušilo vám zranění kariéru?
Když už se do toho jednou dostanete, návrat je potom složitý. Mi navíc v té době skončila v Brně smlouva. Další dva roky jsem tak hrál druhou ligu v Šumperku, potom jsem na rok odešel do Polska. Když jsem se vracel, tak jsem znovu byl v Šumperku, který už tehdy hrál první ligu. Odehrál jsem tam, myslím si, dobře přípravu, ale nedomluvil jsem se tam potom na smlouvě. Jednání s panem Velčovským tehdy byla celkem komplikovaná.

Jak se vám líbilo v Polsku, kde jste hrál nejvyšší soutěž za Janów?
Bylo to fajn, v klubu všechno fungovalo a zázemí jsme měli dobré. Neměli jsme ale popravdě moc dobrý mančaft, některé kluby oproti nám měly opravdu velkou kvalitu. Spíše jsme bojovali sami se sebou, nebylo to jednoduché.

Od roku 2007 jste začal hrát v Opavě, kde jste nakonec odehrál šest sezon. Určitě se jednalo o jedno z těch povedenějších angažmá, že?
Byl už jsem starší, něco jsem měl odehráno, takže to pro mě bylo jednodušší. V Opavě se mi líbilo vždycky, byl jsem tam skoro jako doma, hrál jsem tam už v mládí, takže jsem to všechno znal. Výsledky jsme taky měli dobré, bylo to fajn.

Slezan tehdy těžil hlavně z výborné party v kabině…
Přesně tak, kluci tady hráli spolu strašně dlouho a bylo to hodně znát.

Chyběl tomu jen nějaký úspěch ve vyřazovacích bojích, souhlasíte?
Je to tak, na druhou stranu všechny naše série v play-off byly vyrovnané a vždycky jsme prohráli o prsa. S Přerovem jsme vypadli snad dvakrát, přitom jsme je několikrát měli na lopatě. Bohužel jsme vždycky ty rozhodující zápasy nezvládli.

Po konci v Opavě jste se vrátil do Krnova, kde hrajete dodnes. Je to pro vás taková srdcová záležitost?
Určitě, hokej i kluky v kabině mám samozřejmě pořád moc rád. Teď mi to v té pauze strašně chybí. Po konci v Opavě jsem ještě s hokejem úplně skončit nechtěl, takže jsem rád, že jsem za Krnov mohl hrát a užívat si to. Je už to samozřejmě něco jiného, ale člověk má hokej prostě pořád rád.

V Krnově navíc hokej táhne, lidí chodí dost…
Lidi to tady mají rádi, chodí na hokej i na fotbal. Je pravda, že tady možná chodilo dokonce více lidí než v Opavě, které to jednu dobu nešlo. Taková podpora je pro nás samozřejmě příjemná. Navíc se teď udělal zimák, čekali jsme, že se to na nějaké derby naplní, bohužel nás ale zastavil covid.

Za poslední rok jste toho příliš neodehrál, co ale na hokej říká vaše tělo? Brzy vám bude čtyřicet…
Druhý den už vždycky říká, že stačilo, po zápasech to nebývá jednoduché. Už jsem si ale zvykl na to, že mám druhý den problém dojít do práce (úsměv). Člověka bolí kolena, všechno bolí víc celkově.

Plánujete ještě v kariéře pokračovat?
S hokejem končím už asi tak pět roků. Chtěl jsem si ještě zahrát na opraveném zimáku v Krnově, což se mi letos bohužel nepoštěstilo. Asi konec ještě o rok odložím a příští rok budu hrát. Potom už to vidím jen na nějakou večerní bundesligu, koneckonců už se mi rychle blíží čtyřicítka. Jak ale říkám, příští rok bych ještě hrál rád.

nákupy a sázkami přes reklamní bannery podpoříte krnovský hokej

Postavení Týmy Body
1 MHK SLOVAN ORLOVÁ 49
2 TJ HORNÍ BENEŠOV 37
3 HC UNIČOV 31
4 HK BANÍK KARVINÁ 28
5 HC STUDÉNKA 27
6 HC ROŽNOV 26
7 HC WOLVES Č. TĚŠÍN 24
8 HC FRÝDEK MÍSTEK 22
9 HC BOHUMÍN 19
10 HK KRNOV 7
  • 06-03-23
    Hokejový klub obdržel dotaci od města na rok 2023
    Spolek Hokejový klub Krnov obdržel neinvestiční, finanční dotaci od města Krnova na rok 2023 v rámci dotačního programu určeného pro seniorský sport v Krnově.
  • 06-11-22
    Vítězná premiéra mezi seniory
    Devatenáctiletý gólman Patrik Vítek, odchovanec Vítkovic, který minulou sezónu odchytal v opavské juniorce, si odbyl  premiéru mezi seniory v utkání KLM proti Frýdku Místku a premiéra to byla parádní.
  • 05-10-22
    Premiérové branky pro mladíky
    Ke svému prvnímu, mistrovskému utkání mezi seniory naskočil, krnovský odchovanec a věkem zatím junior, osmnáctiletý Oliver Hradil hrající současně Juniorskou ligu za Porubu.
  • 04-03-22
    Hokejový klub obdržel dotaci od města na rok 2022
    Spolek Hokejový klub Krnov obdržel neinvestiční, finanční dotaci od města Krnova na rok 2022 v rámci dotačního programu určeného pro seniorský sport v Krnově.